Články autora
Klečím na hlavní nákupní pardubické třídě před knihkupectvím, na mě visí Vilém a řve tak, že ho nejspíš slyší i babička v Hradci, a já v duchu přemítám, jestli se dá za největší Viliho záchvat vzteku považovat scéna dnešní, a nebo ta loňská, v obchodě u mrazáku kvůli zmrzlině. V tu chvíli ovšem Vilda ve svém zoufalství přitvrzuje a jeho jekot proráží bubínky, přičemž se stále nemůže...
Tyhle situace známe asi všichni a ať jste sebeklidnější, možná už jste v podobných okamžicích taky pocítili alespoň na malou chviličku touhu vystřelit děti na Mars… Já tedy přiznávám, že ano 😀 Ale tahle myšlenka mě vlastně kdysi přes oslí můstek přivedla na skvělý nápad. Jak vznikla moje první bojovka? Nějakou dobu už se u nás marodilo, ale těsně před...
Bylo půl jedné ráno, já seděla v autě a vracela se z města domů. Toužící zaplout hned do postele, ale s vědomím, že ještě naposledy musím projít celé Adventní putování, než druhý den zmáčknu tlačítko odeslat a putování zamíří k vám… Když tu mi do silnice vběhlo zvíře. Dupla jsem na brzdu a sledovala, jak mi přímo před autem přechází liška. Jsem u nás před vesnicí zvyklá...
Ještě nikdy jsem se neladila na Vánoce tak brzy jako letos, kdy už od srpna poslouchám vánoční melodie, pálím vanilkové vonné tyčinky a skořicové olejíčky v aromalampě, do knihovny chodím pro knížky o adventu a pořád si někde čmárám vánoční stromky a sněhové vločky. Mohlo by se zdát, že tím pádem už budu mít i dárky, naklizeno a pomalu budu zaplavovat domácnost vánočním cukrovím....
Bojovky milují naši školáci, moje vlastní potomstvo a jako praví odchovanci letních táborů jsme jejich kouzlu už v dětství propadli i my s mužem. Prázdniny bez tábora jsem si neuměla představit. Znamenal pro mě spaní ve stanu s podsadou, mytí v ledovém potoce, suché kadibudky, noční hlídky, večerní zpívánky s kytarou, ranní rozcvičky v gumákách, bobříky mlčení, bodování stanů, oddíly, nástupy, a hlavně celotáborové...
Když jsem před osmi lety našla na počůraném testu dvě čárky, tušila jsem, že můj život se tím nenávratně změní. Jen jsem netušila, jak moc se tím změním i já sama. A jaká uvědomění mi život v mateřské kůži přinese. Není jich málo (a každou chvíli by se mi, žít v kresleném filmu, rozzářila nad hlavou malá žárovička signalizující další...
Když už nám i tady v Polabí napadl sníh, chtěli jsme si s dětmi zopakovat zmrzlinový experiment, který jsem kdysi se „svými“ prvňáčky zkoušela ve škole Tenkrát jsme ho dělali uprostřed zamrzlé řeky Chrudimky, kde to mělo své nepopiratelné kouzlo, nicméně, zamrzlá řeka slouží jen pro efekt a rozhodně není podmínkou. Ovšem, než jsme se tentokrát k opáčku dostali, přišla k nám...
Volejte sláva a tři dny se radujte! Copatá máma spatřila světlo světa 🙂 Moje knižní děťátko se podle mých posledních informací z nakladatelství mělo sice na svět vykulit až dnes, ale k mému převelikému údivu mě včera přepadla kamarádka s prosbou o podpis. Uvažovala jsem chvíli, co za nepodepsané lejstro nám ve škole ještě chybí, jelikož poslední dobou nepodepisuju nic jiného...
Máte nějaké velké přání? Svůj sen, který se vám zdá třeba i nedostižný? Já ho měla. Už jako malá holka jsem chtěla být spisovatelkou. Jenže pak přišlo „prozření“ a pád na dlažbu reality. Autorů je moc, knížek vycházejí tisíce ročně, prvotiny jsou pro nakladatele risk, všechno už bylo napsáno… Na krátký čas jsem tomu skoro uvěřila, ale...
V pátek 13. listopadu se v pražském kině BIO OKO uskutečnila historicky první mezinárodní konference o svobodném vzdělávání v ČR. A protože otázky týkající se vzdělávání jsou mou nejnovější obsesí, nemohla jsem na této akci chybět. Konference, nebo-li koncentrovaný výcuc inspirativních myšlenek, názorů a příkladů z praxe, mě utvrdila v přesvědčení, že nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká, že svět nové práce potřebuje nově vzdělané...
Barbora Bečvářová
