Dnes to bude trochu osobnější, a ne úplně veselé psaní… Ale jelikož se moje práce a bojovky vždycky hodně těsně proplétaly s naším rodinným životem, který pro mě byl zdrojem inspirace a pohody, mám potřebu udělat tuhle pomyslnou tečku i tady s vámi. Na začátku září se totiž přihodilo něco, co obrátilo život mě i dětí vzhůru nohama. Muž se, pro nás naprosto nečekaně, rozhodl...
Máte rádi cestopisy nebo jste zkrátka jen zvědaví, jak taková 16 dní trvající cesta v dodávce se třemi dětmi probíhá? Pokud jste sledovali moje každodenní příspěvky na Instagramu nebo Facebooku, už vlastně všechno víte. Nicméně slíbila jsem, že doplním pár praktických informací, jako třeba odkazy na kempy, ve kterých jsme spali, a dám všechno pěkně pohromadě k dispozici. Takže, tady...
„Hele, kdy zase Bára půjde do normální práce?“ zeptal se nedávno muže kamarád a nebyl první, koho něco podobného napadlo. Proč? Protože když nemám standartní snadno zaškatulkovatelné zaměstnání, působí to občas na okolí tak, že vlastně nepracuju vůbec. Vidět je jen to, že nemám pevnou pracovní dobu, místo, ani náplň práce, když je potřeba můžu být v klidu doma...
Věříte na vánoční kouzlo? Já ano. Pro někoho je skryté v biblickém příběhu, pro někoho v dárcích, pro někoho v dětských očích a pro mě třeba ve sváteční atmosféře sdílené s rodinou, kde jako by se zkoncentrovalo všechno to předvánoční dětské těšení se, radost, a hlavně láskyplná sounáležitost. Bez stresu, spěchu, snahy oslňovat se velkými dary, zato se spoustou smíchu a tajných příprav na večerní překvapení...
Barbora Bečvářová
