Pruhovaná trička, šumění mořských vln (nebo třeba rákosí u českého rybníka) a tajemná mapa, která vás dovede až k pirátskému pokladu…
Takhle nějak vypadala moje prvotní představa, když jsem pro děti začala vymýšlet námořnicky laděnou bojovku.
Bojovku, kterou jsme nejprve otestovali s dětmi, pro něž jsem stejně jako loni připravovala příměstský tábor, a následně vyplula do světa i k vám. 🙂
Chcete si s dětmi také užít napínavé námořnické dobrodružství?
Pak můžete sáhnout buď po připravené a Káťou Pappovou krásně ilustrované Námořnické bojovce, nebo se třeba inspirovat následujícími řádky s malým táborovým reportem, několika tipy na tematické aktivity a taky námořnickým diplomem z bojovky volně ke stažení (odkaz najdete na konci článku).
Příběh o ztraceném pirátském pokladu
Abychom se mohli za pokladem vydat, je potřeba vědět, že nějaký takový poklad vůbec existuje.
V rámci tábora (a Námořnické bojovky) děti první den nalezli v potoce tajemný vzkaz v lahvi, který obsahoval zápis z lodního deníku čtyř malých námořníků…
„Já, Žralok, jsem se jako kapitán a vůdce naší výpravy stal i zapisovatelem lodního deníku.
Další členové posádky jsou Amazonka, Medúzák a malá Vlaštovka.
Vlaštovku jsme s sebou vůbec brát nechtěli, protože ji pořád musíme hlídat. Třeba aby nespadla přes palubu. Ale dědeček nám ji dal na starost, a tak musí na výpravu s námi.
Dědeček je správce majáku a my všichni jsme u něj na prázdninách.
Hned první den jsme na půdě majáku našli okovanou truhlu plnou starých dokumentů, kompasů a rozbitých dalekohledů. A tam, úplně na dně, ležela i v kůži zabalená mapa, která by měla ukazovat místo, kde piráti kdysi zakopali svůj poklad.
Dědeček říká, že žádní piráti už tu nejsou. Ale ten poklad možná ano. Prý ho nikdy nikdo nenašel, protože piráti trasu na mapě zašifrovali!
…“
Na konci vzkazu pak byla informace o tom, kam malí námořníci pirátskou mapu schovali a naše cesta za pokladem tak mohla začít!
Mapa k pokladu je základ
K honbě za pokladem nepochybně patří pirátská mapa. V případě tábora jsem ji nakreslila na velký kus kreslícího papíru (použila jsem část z role, kterou máme ke kreslící tabuli z Ikey) a následně jsem okraje lehce otrhala.
Na mapě byl zakreslený maják dědečka z příběhu o Žralokovi, Amazonce, Medúzákovi a Vlaštovce a spousta dalších míst, zátok, útesů a ostrovů. Trasu a konečné místo, kde se nachází poklad, museli naši táborníci nejprve vyluštit.
V Námořnické bojovce je mapa (inspirovaná tou táborovou) součástí PDF souboru a je ideální ji vytisknout pro každého hráče zvlášť, aby si všichni mohli trasu postupně zakreslovat.
Když budete hru v podobném duchu připravovat, můžete mapu také nastříhat a nechat děti její části nacházet až v průběhu hry nebo jim ji předávat za splněné úkoly.
Využít můžete také reálnou mapu vašeho okolí a vytisknout ji například z Mapy.cz a do ní následně zakreslit místo, kam jste ukryli poklad.
Pirátské šifry
Aby táborníci našli trasu k pokladu, museli nejprve vyluštit několik pirátských šifer, které každý den našli s další částí lodního deníku a pokračováním příběhu Žraloka, Amazonky, Medúzáka a Vlaštovky.
Každá šifra jim vždy odhalila další místo na mapě.
V rámci tábora děti luštily klasickou křížovku, potýkaly se s tajnou abecedou nebo sbíraly písmenka při stopovačce po okolí.
V Námořnické bojovce jsou pak další tipy šifer, včetně složitějšího bludiště nebo lodiček s příklady, k nimž je třeba podle výsledků přiřadit správné písmeno.
Použít můžete také zprávy psané morseovkou, slova nastříhaná na jednotlivá písmena, která je třeba složit, různé spojovačky písmen s obrázky…
Tip na stopovačku
U našich táborníků měla asi největší úspěch stopovačka, při které se děti vydaly na cestu (značenou fáborky), se záznamovým archem, na němž vždy bylo číslo stanoviště a čtyři varianty odpovědí. Na stanovištích pak byly kvízové otázky. Pokud zvolily správnou odpověď, získaly ze svého záznamového archu písmena, která nakonec dala dohromady část názvu místa z mapy.
Děti se na stopovačku vydávaly ve třech týmech a každému vyšla část názvu (proto odlišné záznamové archy), v cíli pak musely všechny týmy spolupracovat a dát dohromady OSTROV LOVCŮ LEBEK.
Poklad jako velké finále
Když naši táborníci vyluštili všechny šifry a sestavili trasu, dostali závěrečný dopis s instrukcemi a konečně se vydali za pokladem…
Ten jsem pro děti ukryla ve staré dřevěné truhle, v lese pod písečným převisem, který podle pirátské mapy představoval Krvavé útesy.
Pokud jste ovšem už Námořnickou bojovku hráli, víte, že v mapě nakonec žádné Krvavé útesy nejsou.
Na táboře se nám totiž vymstily.
To jsme si tak s kamarádkou libovaly, že tu máme poslední den, žádný úraz… Nicméně jsme usoudily, že kluci už trochu moc řádí, tak jim dáme posledních pět minut a vydáme se zpátky k nám, rozdáme diplomy, s kytarou si zazpíváme táborovou hymnu a než si pro děti začnou jezdit rodiče, stihneme tábor pěkně ukončit.
A jakmile jsme si to takhle pěkně naplánovaly, ozval se řev.
„Dádovi se něco stalo! Dádovi teče krev!“
Krvavé útesy se tak rázem staly doslova krvavými, já jsem nahodila Dádu s rozseknutou nohou na záda, závěr tábora jsme si okořenili kapkou adrenalinu a následně jsem usoudila, že z Krvavých útesů uděláme z bezpečnostních důvodů raději útesy Krabí. 🙂
Ale abych se vrátila k pokladu.
Pro táborníky jsem nachystala klasické čokoládové mince a k nim jako námořnickou upomínku pruhované bavlněné šátky (kupovala jsem na internetu, kde jsem googlila „námořnický šátek“). Ilustrátorka Káťa Pappová při testování hry s vlastními dětmi zase nechala udělat tematické plecháčky. A vy si určitě pro děti hravě vymyslíte ideální poklad přesně na míru…
Doprovodné aktivity
Jen s luštěním šifer bychom si na táboře ale celých pět dní nevystačili, a tak jsem pro děti měla nachystané i další aktivity. Třeba se stanou malou inspirací i pro vás.
Námořnické zkoušky
Loni jsme plnili zkoušky indiánské, letos jsme je pro velký úspěch zařadili znovu a přejmenovali je na zkoušky námořnické, které si táborníci mohli vybírat z tabulky v průběhu celého týdne a plnit si je dle libosti.
Na začátku všichni dostali hodnost Plavčíků a za každých 5 splněných zkoušek mohli postoupit o hodnost výš. Nejprve na Poručíka, poté na Komandéra, Kapitána a nakonec Admirála.
V rámci Námořnické bojovky je k dispozici tabulka na zkoušky, odznáčky k jednotlivým hodnostem a podrobný soupis různých zkoušek, ale na táboře jsem si ještě musela vystačit se svými chabými grafickými dovednostmi, a děti byly nadšené i tak, takže pokud vás celá bojovka neláká, ale zkouškami byste si třeba nějaký čas zpestřit chtěli, určitě si poradíte i sami.
U nás měly asi největší úspěch následující zkoušky:
Lodní deník
Celotýdenní vedení deníku bylo jednou z námořnických zkoušek a v Námořnické bojovce je na něj dokonce připravená krásná šablona, každopádně táborníci si do deníků psali zážitky, lepili hodnosti, kreslili… A kupříkladu naše děti se k nim rády vrací a mají je v šuplíkové kategorii: moje poklady.
Malování vlajky
Staré prostěradlo nastříhané na obdélníky, barvy na textil (někdo dal přednost obyčejným fixkám) a tvořivé děti byly ve svém živlu…
Námořnická hymna
Jako dítě jsem naše táborové hymny milovala a pokaždé, když někde melodie z nich zaslechnu, hodí mě to ve vzpomínkách zpátky. Letos jsem se proto u jedné z nich inspirovala a společně s kytarou jsme s táborníky každý den s velkým nadšením zpívali „Vzhůru na palubu, dálky volají…“
Jedná se o úvodní písničku ze seriálu Dva roky prázdnin nazpívanou Karlem Černochem a kdybyste si ji s dětmi taky chtěli zkusit, přikládám text, který jsme zpívali my.
Námořnická hymna
Vzhůru na palubu dálky volají
Příznivý vítr už vane nám
Tajemné příběhy nás teď čekají
Tvým domovem bude oceán
V ráhnoví plachty vítr nadouvá
Žene loď v širou dál
Kolébá boky plachetnice
Jak by si s ní jenom hrál
Posádku ani škuner neleká
Bouře ni uragán
Přítomnost země oznámí nám
Příletem kormorán
U nás doma je to stále hit a děti jsou schopné zpívat si ji třeba dvacetkrát za sebou. Takže pozor, tahle písnička je prudce návyková!
Hry a štafetovky
Her použitelných na tábory nebo pro větší skupiny je nepřeberné množství a pokud byste měli zájem, můžu se o jejich variantách rozepsat někdy příště. Tentokrát bych jen stručně shrnula pár her, které byly u dětí nejoblíbenější.
Námořní bitva – dva týmy proti sobě, hrací prostor rozdělený středovou čárou a papírové koule (každý je na začátku hry vyzbrojen 3 koulemi). Hráči se snaží „vystřílet“ tým soupeřů, kdo je zasažen, odchází mimo hřiště, vítězem se stává tým, kterému vydrží na hřišti alespoň jeden hráč.
Štafetové hry s vodou – hráči v týmech, v rámci týmu se střídají, cílem je co nejrychleji v týmu splnit zadaný úkol, jako například naplnit misku s vodou přenášením vody na lžíci nebo v puse.
Hledačská výprava do okolí – hráči v týmech dostanou seznam přírodnin, které musí v okolí co nejrychleji najít a přinést, týmy se nesmí rozdělit a úkol je dokončen, až když je zpátky celý tým a má všechny položky ze zadaného seznamu.
Orientace v mapě – není nutné hrát v týmech, může fungovat jako hra pro jednotlivce nebo jednu skupinu, ideální hra do města nebo na vesnici. Hráči dostanou mapu místa, kde se hra odehrává (část města, vesnice – nejčastěji tisknu z Mapy.cz) a k němu úkoly a otázky, které je třeba splnit a zodpovědět. Například jakou barvu má dům č. 253, kolik laviček je v parku, jaký nápis je na pomníku, co má na střeše dům č. 25, jaká je otevírací doba pošty v úterý, kolik pouličních lamp je v ulici Pernerově…
A to je ode mě protentokrát vše. Nicméně, pokud by vás zajímalo ještě něco, klidně se ptejte.
Pevně doufám, že pro vás byl článek užitečný a pokud jste to ještě nezkoušeli, věřím, že se jednou s dětmi na cestu za pirátským pokladem, ať už s Námořnickou bojovkou nebo s vlastními nápady, taky vydáte.
A třeba se vám k tomu bude hodit Diplom, který si můžete stáhnout ZDE.
Tak ahoj a šťastnou plavbu! 🙂