Jarní prázdniny ve Španělsku aneb cesta za sluncem

Byl únorový večer, děti marodící už druhý týden celý den prokašlaly a já se plácala v melancholické a sebe litující PMS náladě. Šedivo venku i ve mně. Všechno špatně.

A tak jsem si dala horkou vanu a začala na mobilu zjišťovat, kam bychom mohli zmizet za teplem, sluncem a dočerpáním přes zimu kamsi poztrácené energie.

Nejlépe mi z toho vyšlo Španělsko.

Muž po moři a slunci nikterak nelační (raději by zase vyrazil na lyže), a tak jsem se po společné diskuzi rozhodla, že se poprvé v životě vydám do zahraničí s dětmi sama.

Koupila jsem zájezd a jen o tři týdny později už jsme se s dětmi procházeli pod palmami po pláži a užívali si středomořské slunce.

A bylo to to nejlepší možné rozhodnutí!

Jak jsem vybírala kam se vydáme

Naše rodinné cesty jsou zpravidla plné dobrodružství, poznávání a jezdíme i létáme na vlastní pěst, což znamená, že si zařizujeme ubytování i letenky sami a vyhovuje nám ta svoboda.

Stejně tak jsme před pár lety projeli část španělského pobřeží, od Alicante po Gibraltar, což mi pomohlo s výběrem i tentokrát.

Ale protože jsem v době řešení našich prázdnin neměla energii a chuť zabývat se organizací, hledat nejlevnější letenky a ubytování, vymýšlet, jak se dostaneme z letiště a rozhodovat spoustu maličkostí, zvolila jsem cestu nejmenšího odporu a zkrátka objednala zájezd.

Hledala jsem přes Invii, kde jsem si vyfiltrovala zájezdy do Španělska, konkrétně do Andalusie (lákala mě i Mallorka, ale ta vypadá tak zajímavě, že tam bych ráda někdy vyrazila v celorodinné sestavě a hlavně na delší dobu).

Jaké jsem tedy při hledání zvolila podmínky?

Španělská Andalusie – protože je tam nádherně, je to dost na jihu, aby byla vyšší šance, že bude teplo a už jsme tam byli, což mi dávalo klid na duši, že nemusíme za každou cenu jezdit po výletech, ale můžeme místo toho jen v klidu odpočívat 🙂

Hotel se snídaní a večeří – zvažovala jsem poprvé v životě i all inclusive, ale nemůžu si pomoct, přijde mi to hrozně omezující, mám raději možnost vyrazit na celý den pryč

Hotel nedaleko od letiště – letěli jsme jen na pár dní, tak jsem chtěla dobu cesty co nejvíc zkrátit

Hodnocení spokojenosti – při filtrování jsem si rovnou zaškrtla jen nabídky s vysokou mírou spokojenosti při hodnocení

Cena – dala jsem si řazení zájezdů od nejlevnějších, neměla jsem velké nároky, chtěla jsem prostě jen změnit prostředí a odletět za teplem, za mořem a písečnou pláží

Normálně bych hodně řešila místo, kam poletíme, ale věděla jsem, že tam budeme jen pár dní, a že pobřeží Costa del Sol je skvělé snad všude. Nejlevněji mi z těch, co splňovaly další podmínky, vyšel zájezd do Benalmádeny, města jen pár kilometrů pod Malagou.

Přiznám se, že na první dobrou bych si Benalmádenu asi nevybrala. Je to zkrátka turistické město, nemá žádné klasické historické centrum, a i když je v okolí několik zajímavých turistických a výletních cílů, mám raději místa víc v přírodě.

Nicméně pro naše účely a krátký pobyt mi přišlo dostačující, a nakonec se nám tam moc líbilo.

Invia zájezdy přeprodává od různých cestovek, ta naše byla německá a všechny podklady tudíž přišly v němčině, které naprosto nerozumím, naštěstí existuje Google překladač, takže ani jazyková bariéra není v tomhle směru problém.

Letadlem sama s dětmi

Z letu, respektive všech formalit na letišti, jsem měla největší trému. Ten praktičtější, co má na starosti pasy, letenky, ví, kam máme jít, a kdy tam máme být, je u nás doma muž. Takže, když jsem měla všechno na starosti já, která je schopná ztratit se i při hledání auta na parkovišti, byla jsem z toho lehce nervózní.

Nicméně, neletěli jsme poprvé, děti už jsou fakt velké, ti starší dva na podzim absolvovali se školou let do Portugalska, a tak se ukázalo, že realita naší cesty byla nakonec úplně pohodová.

Muž nás hodil na letiště do Prahy, odbavení i bezpečnostní kontrolu jsme zvládli, samotný let trval něco kolem 3 hodin, a zatímco já si četla, děti měly v telefonech stažené oblíbené filmy. Mě tak potřebovaly jen k tomu, abych při vzletu a přistání rozdávala žvýkačky kvůli zalehnutí uší. 🙂

Do Malagy jsme přiletěli kolem poledne, našli zástupce cestovky, který nás nasměroval k autobusu a ten nás nakonec dovezl na hotel.

Hotel Best Siroco

Hotel se mi líbil už na fotkách, hlavně kvůli zahradě s palmami a vzdálenosti od moře, takže jsem byla nadšená, že jsme dostali pokoj s balkonem právě do zahrady, ze kterého bylo v dálce vidět i to moře.

Nevím, jak v sezóně, ale takhle na jaře byl hotel plný hlavně německých a britských seniorů, mladé rodiny tu byly snad jen čtyři, nicméně děti tu brali všichni naprosto v pohodě a my se tu cítili dobře.

Hřiště a bazén

U hotelu je malé dětské hřiště a bazén (v tuhle dobu studený, takže jsme ho nevyzkoušeli). Taky tu mají bohatý animační program, nicméně ten jsme taky neotestovali, tyhle skupinové aktivity děti ani mě vůbec nelákají.

Stravování

Snídaně a večeře jsme měli formou opravdu velmi bohatého bufetu, z čehož byly děti naprosto nadšené.

Já si pak užívala, že tu v otevřené kuchyni každý večer dělali čerstvé ryby, wok pánve a servírovali spoustu čerstvého ovoce.

Celý hotel byl čistý, pohodlný a k naší velké radosti jen kousek od pláže. Navíc se na pláž dalo dostat pohodlně z hotelové zahrady, jíž se brankou prošlo k podchodu pod silnicí a pak už jen po schodech na dlážděnou promenádu podél pláže. Nicméně s kočárkem to nejjednodušší cesta nebude…

Pláž

Zmíněnou cestou od hotelu jsme se každý den po snídani vydali na pláž, kterou místy lemují palmy, plážové bary, a tím, že za pláží je jen promenáda a ne přímo silnice, je tu příjemně klidně.

Teď mimo sezónu tu bylo opravdu minimum lidí, odpoledne sem chodili místní lehnout si na chvíli na deku nebo školáci zahrát si fotbal, volejbal (na pláži byly sítě, branky, pingpongové stoly, venkovní tělocvičny) a celkově tu byla moc příjemná atmosféra.

Otestovali jsme dva plážové bary. Gloria Bendita, kde jsme měli po příletu skvělou čerstvě na ohni pečenou rybu a já si dopřála skleničku Sangrie a Maracas Beach s velkým výběrem sendvičů, salátů i dalších jídel. Překvapilo mě, že třeba oproti Chorvatsku, tu nejsou tak vysoké ceny, a na obou místech mě bavilo, že zatímco já mám chvilku pro sebe u stolu, děti hned vedle v písku můžou blbnout s míčem.

Moře bylo dle očekávání studené, ale měli jsme štěstí na počasí, takže jsme se jednou i vykoupali. Byla to spíš taková otužovačka, ale moc příjemná.

Jo a je tu spousta mušlí!

Park De La Paloma

Neměli jsme velké výletní ambice, takže jsme většinu času trávili procházkami podél moře a prozkoumáváním pláží, zašli jsme i do přístavu, nicméně místo, kam jsme se kromě pláže rádi vraceli byl i park De La Paloma.

V horní polovině je část věnovaná kaktusům a pěkné dětské hřiště. Nicméně ukázalo se, že dětská hřiště už u nás velkým lákadlem nejsou. Respektive Vilda s Ami si ještě chvilku vyhrají, ale pro Matyho už jsou úplně mimo.

Naštěstí je v dolní části u jezírka i skvělá venkovní tělocvična, a tam už si užili zábavu všichni, včetně mě.

No a v neposlední řadě jsou tu holubi a papoušci zvyklí na krmení, takže stačí na zem upustit pár drobečků a rázem jste jak „holubí žena“ ze Sám doma v New Yorku, což se stalo hlavní zálibou naší Amálky.

Výlet do Mijas

Třetí den pobytu jsme usoudili, že aspoň jeden výlet bychom zvládnout mohli a u snídaňového probírání možností nakonec padla volba na vesnici Mijas.

Nejspíš proto, že jsem mezi řečí zmínila, že na náměstí tam je čokoládovna…  

Každopádně jsme se dopoledne vypravili na autobusovou zastávku, zjistili, že Španělé mají o veřejné dopravě a jejím časovém rozvrhu velmi svéráznou představu, a když už jsme chtěli čekání po 40 minutách vzdát, konečně dorazil nacpaný autobus, ve kterém jsme si většinu cesty stáli s turisty i místňáky na nohou.

Samotné Mijas pak bylo fotogenické a malebné, plné oslů (prý místních tradičních dopravních prostředků), malovaných květináčů (které nutně potřebuju domů) a s výhledem lákajícím k výšlapu do kopců (s tím mě ovšem děti poslaly do háje).

Cestou zpátky jsme se původně chtěli stavit ještě na Castillo de Colomares, památníku v podobě hradu, věnovanému Kryštofu Columbovi, ale nakonec jsme se v opět nacpaném autobuse shodli, že už těch přelidněných míst máme pro dnešek dost a raději jsme šli do parku krmit holuby…

Výlet byl však potomstvem zhodnocen veskrze kladně, a tak si ho dovoluji doporučit k absolvování i vám.

Ve Španělsku jsme byli od neděle do pátku a s radostí bychom si to i prodloužili, ale myslím, že i tak tahle malá dovolená svůj účel splnila.

U dětí fungovala po prokašlaném únoru jako takový ozdravný pobyt na mořském vzduchu, užili jsme si naprostou pohodu, slunce, odpočinek na pláži, dobré jídlo a hlavně čas spolu.

Děkuji tedy sobě a svému PMS, které nás sem dostalo a těším se, kam se s dětmi vydáme příště. 🙂