Lucii je devatenáct, když pár měsíců před maturitou zjistí, že je těhotná. Nečekaně, neplánovaně… a přesto se bez rozmýšlení rozhodne dítě si nechat. Její rozhodnutí ji staví před budoucnost, kterou nechtěla, a která ji tak trochu děsí, z jejího kluka, s nímž chodí sotva pár týdnů, dělá nastávajícího otce, a aby toho nebylo málo, znovu jí přivádí do života i nevyřešený vztah s despotickým tátou.

Může tohle všechno i přesto vyústit ve šťastný konec?

Hlavní hrdince příběhu je sice sotva dvacet, ale i pokud máte maturitu už dávno za sebou, může vás knížka inspirovat třeba v tom:

  • jak zvládnout i těžké životní chvilky s nadhledem a optimismem
  • že těhotenství může být velká příležitost k osobnímu růstu (a to ať je vám devatenáct nebo čtyřicet)
  • že i když máte pocit, že na rodiče jste zrovna štěstí neměli, je nesmírně očistné poděkovat jim alespoň za to, že vám dali život, přijmout je a odpustit…

Když jsem těsně před maturitou otěhotněla, byla jsem trochu ztracená. Ve svých emocích, obavách, představách i očekáváních.

Ale marně jsem ve své knihomolské touze pátrala po příběhu:

  • který by mě provedl těhotenstvím od začátku do konce s nadějí, že všechno bude fajn
  • který by mě ujistil, že moje strachy jsou přirozené, ale ukázal mi i cestu, jak z nich ven
  • který by bral na vědomí i věci takříkajíc mezi nebem a zemí
  • který by v sobě měl humor, lásku i trochu napětí
  • zkrátka příběh, ve kterém bych se našla...

A právě z toho důvodu vznikla o několik let později Copatá máma!

Knížka, v níž jsem se inspirovala tím, co jsem sama prožila, ale která mě nakonec dovedla mnohem hlouběji, než jsem čekala.

Knížka o dívce, která se pod vlivem nečekaných těhotenských okolností mění v ženu a nebojí se to s ironií sobě vlastní komentovat.

Zkrátka knížka, kterou byste si měli přečíst bez ohledu na věk 🙂

Recenze a ohlasy čtenářů

V pondělí jsem začala číst Copatou mámu... a v pondělí jsem ji taky jedním dechem dočetla. V knize jsem si užila vše, co od četby očekávám a co mě na knížkách baví - napětí , humor, prolínání několika rovin - tady otec, těhotenství, maturita, láska - a jejich postupný zaplítání a rozplítání, poučení o něčem novém - třeba meditace s miminkem, jiný pohled na akt porodu, burcující popis zdravotnictví, konflikt s otcem a jeho vyřešení. Hlavní postava, Lucka, je moc krásná, dojemně křehká a přitom silná. Moc se mi líbil její vnitřní strach - něco jiného si myslí, něco jiného říká, aby se náhodou nevymkla zaběhaným pravidlům. Strach je pro mě obecně silný téma a tady se mi pěkně rozkrývaly jeho stránky - strach o lásku, strach z rozhodnutí, strach o zdraví mimča… Úplně mi před očima běžel film, kdy postava mluví a do toho divákovi vniřním hlasem říká svoje myšlenky. Něco jako "to že jsem fakt vyslovil??? To jsem pěkný pako!" Když to tak shrnu , úžasná čeština, lehkost, hra se slovy. Pár slovy popsat komické i smutné situace s takovou lehkostí, moje srdce čtenáře se tetelí a lituje, že stránky ubývají a za chvíli bude konec... Přeji spooooustu tetelících se čtenářů 🙂
Dita Fialováwww.ditafialova.cz
Knížku Copatá máma jsem přečetla jedním dechem. Někdy jsem se smála tak, že jsem rozesmala půlku metra a jindy jsem zamáčkla slzu. Knížka mi ukázala zase tu známou jednoduchou pravdu, které se dost často bojíme. Když se nám zavřou jedny dveře, otevřou se další a mnohdy lepší, o kterých jsme ani neměli tušeí. Tuto knížku můžu doporučit všem věkovým kategoriím a autorce přeji hodně úspěchů a již se těším na další knížku 🙂
Jana S.čtenářka
Už od první stránky je jasné, že u téhle knihy se nudit nebudete. O vtipné, vážné i naprosto ztřeštěné situace tady skutečně nouze není. Mladá česká autorka Barbora Bečvářová v knize chytře zúročila vlastní zkušenosti s těhotenstvím, ke kterému došlo v nejméně vhodnou chvíli. Stejně jako ve většině ostatních YOLI knih, i Copatá máma je čtivý mix humoru a citlivých momentů. Barbora Bečvářová se poměrně odvážně staví vedle zahraničních mistrů literatury pro mládež (Rainbow Rowellová, Lauren Saftová, Francesca Zappia…) a úspěšně! Nebudeme tady psát nic o tom, že „na český poměry dobrý“, protože Copatá máma má parametry literatury světové. Jenom čekáme, kdy se nám ozvou zahraniční nakladatelé, kteří budou mít zájem knihu přeložit!
Radek Blažekredaktor
Ještě před vydáním jsme přečetli horlivě očekávanou vtipnou novinku Copatá máma od nakladatelství YOLI. Naše dojmy? Jde o skvěle napsanou vtipnou knihu, která ale může mnoha teenagerům změnit život. A zmínili jsme už, že je vtipná? „Já si to miminko nechám,“ prohlásí hlavní hrdinka Copaté mámy a netuší, nakolik se jí touto větou obrátí život naruby. I když možná ano. Abychom jí nekřivdili, musíme uznat, že devatenáctiletá Lucie je na svůj věk velice vyspělá – nebo ji k tomu snad donutily okolnosti? Autorka Barbora Bečvářová říká, že Copatou mámu napsala jako knihu, kterou by si bývala ráda přečetla v době, kdy sama těsně před maturitou zjistila, že je těhotná. V knize se prolínají humorné pasáže s těmi vážnějšími, čerstvě dospělá Lucie díky těhotenství zjistí, kdo jsou její skuteční přátelé, a ujasní si mnohé sama o sobě. Naštěstí je tady životní krédo její maminky: „S úsměvem jde všechno líp!“ COPATÁ MÁMA je vlastně taková veselá antikoncepce. Ukazuje mladým lidem možné důsledky jejich jednání, přesto ale zůstává optimistická a zábavná. Život totiž člověku nachystá momenty, na které se prostě nedá připravit! Máte se na co těšit, tuhle knihu si fakt přečtěte!
www.bux.czrecenze

Než vám do schránky dorazí Copatá máma...

Pro zkrácení dlouhé čtenářské chvíle, než k vám pošťák naběhne s Copatou mámou, pro vás mám drobný dárek.

Dosud nepublikovanou povídku Jitka a její tajné přání s kouzelnými ilustracemi Kateřiny Pappové, která na vaši e-mailovou adresu doputuje ihned po zaplacení objednávky

\"...když tak seděla zhroucená na pohovce, na klíně popotahujícího Alberta. Vedle sebe Mikuláše s Andělkou, kteří se výjimečně nesnažili nejmladšího bratra dostat do ještě větší deprese, a jen si k ní v tichosti tulili, zvolna jí docházelo, že o tom to je. Že štěstí nemůže hledat někde venku. V chlapech. V uznání okolí, jaká je skvělá matka, doktorka a ženská. Ve vidině něčeho lepšího.

Štěstí je stav, který prožívá v maličkostech. Právě teď. A záleží jen na ní, jak dlouho si ten pocit dokáže udržet...\"

 

Taky se někdy cítíte být v pasti všedních dnů a splnění vašich tajných přání ne a ne přijít?

Začtěte se do příběhu Jitky a třeba přijdete na to, kde děláte chybu a jak si vlastně správně přát 😉

Kolik u mě za Copatou mámu zaplatíte?

Běžná cena knížky je 229 Kč.

U mě si ji můžete objednat za 200 Kč (+poštovné) a budete-li chtít, ráda vám knížku i podepíšu.

Jako dárek navíc vám ještě v e-mailové schránce přistane povídka Jitka a její tajné přání!

Teď už si připadám jako v teleshopingu... ale za takových podmínek? No neberte to! 😉

Ještě pořád si nejste jistí? Přečtěte si první kapitolu...

\"Zavřela jsem se v koupelně a zamkla. Jen pro jistotu. Pak jsem si přečetla příbalový leták. Dvakrát. Taky pro jistotu.

Jedna čárka, je to dobrý. Dvě čárky, jsem v háji.

Trochu štítivě jsem počůrala testovací papírek a položila ho na vanu. Byla to nekonečná minuta. Dostala jsem strach.

Nechci být těhotná. Minulý týden jsem si konečně podala přihlášky na vysokou. Úmorným cvičením se mi podařilo shodit tři nadbytečná kila. O prázdninách jsme s Andreou chtěly jen s bágly projet Itálii. Chtěla jsem vyzkoušet seskok padákem. Měla jsem v plánu tolik věcí. Ale ani v jednom z plánů se nevyskytovaly kočárky, chrastítka a mimina. Necítila jsem se na to být matkou. Sakra, vždyť mi není ještě ani dvacet!

Určitě už je to minuta.

S tepem intenzity polapeného hlodavce jsem pohlédla na test. Byly na něm dvě čárky. Rychle jsem v návodu zkontrolovala, co to znamená. Nespletla jsem se.

Jsem těhotná...\"